Mika Waltari
Červenec 1, 2010 rubrika Autoři autor onsi
Při vyslovení jména tohoto finského autora přijde většině čtenářů na mysl některý z jeho velkolepých historických románů, jako Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk, Jeho Království a mnoho dalších. Celkově napsal (podle wikipedie) 29 románů, 15 novel, 6 sbírek pohádek. 6 sbírek poezie a 26 dramat. Angažoval se i při tvorbě scénářů pro film a rádio.
O jeho popularitě mezi čtenáři svědčí i to, že se stal jedním z nejpřekládanějších autorů své doby i současnosti (jeho díla vyšla ve více jak 30-ti jazycích) a múže směle konkurovat takovým spisovatelům současné literatury jako jsou Dan Brown nebo Frederick Forsyth.
Život Miki Waltariho
S mladým Waltarim, jež se narodil v helsinkách se život zrovna dvakrát nemazlil, a tak mu už jako pětietému umřel jeho otec – luteránský farář. Během dospívání mu tak zůstala jen matka, s níž překonal i nástrahy finské občanské války. Právě na matčino přání se mladý Waltari dal zapsat na studia teologie na Helsinskou univerzitu. Teologie ho však neuspokojovala, a tak přechází k filosofii a literatuře. Už na škole píše povídky a přispívá do periodik a přicházejí i první vydané knihy. Jumalaa paossa (1925), první román napsaný za pobytu v Paříži Velká iluze (1927), a kniha Vlak osamělého muže (1929) ve které Waltari zanechává svědectví o své cestě do Istanbulu.
Roku 1931 se Waltari žení s Marjattou Luukkonenovou, se kterou mají dceru Satu.
Předválečná díla
Předválečná tvorby Miki Waltariho je především odrazem poměrů ve Finsku poznamenaném občanskou válkou a jeho složitou mezinárodní situací před 2. světovou válkou, kdy se Finsko stává po Sovětské intervenci jedním z prvních bojišť.
- Čínská kočka a jiné pohádky (1932)
- Achnaton, ze slunce zrozený (1937) – divadelní hra
- Cizinec Přichází (1937)
- Kdo zavraždil paní Skrofovou (1939)
Válečné období
Během války působí Waltari jako novinář a občasný špion, z literatury pak jmenujme především jeho protisovětsky zaměřená díla Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě a Ve stínu sovětské špionáže
.
- Omyl komisaře Palmua (Komisario Palmun erehdys), 1940
- Pravda o Estonsku, Lotyšsku, Litvě (Totuus Virosta, Latviasta ja Liettuasta), 1941
- Ve stínu sovětské špionáže (Neuvostovakoilun varjossa), 1942
- Už nikdy nebude zítra (Ei koskaan huomispäivää), 1942
- Karina Månsdotter (Kaarina maununtytär), 1942
- Tanec nad hroby (Tanssi yli hautojen), 1944: Historický román, odehrávající se roku 1809, o finském připojení k Rusku, při nimž si Finové stále chtěli zachovat svá západní práva a svobody
Poválečná doba
Poválečná doba nám přinesla v našich končinách asi nejznámější historické romány Miky Waltariho, jako jsou Egypťan sinuhet (1945) nebo Tajemný Etrusk (1955). Malou třešničkou na dortu může být fakt, že ač je Egypťan Sinuhet asi nejznámějším románem ze starověkého Egypta, Sám mika Waltari Egypt nikdy nenaštívil.
- Egypťan Sinuhet (Sinuhe, egyptiläinen), 1945
- Cesta do Istanbulu (Lähdin Istanbuliin), 1947: Autobiografický příběh o cestě z Helsinek do Istanbulu v roce 1947
- Plavovláska (Kultakutri), 1948: Zpověď mladé prostituky
- Krvavá lázeň (Mikael Karvajalka), 1948
- Šťastná hvězda (Mikael Hakim), 1949
- Čtyři západy slunce (Neljä päivänlaskua), 1949: Autobiografický román o vzniku románu Egypťan Sinuhet
- Temný anděl (Nuori Johannes), 1951, vydáno 1980 (česky 2000): O poutníku Janovi z 15. století
- Pád Cařihradu (Johannes Angelos), 1952 (česky 1975)
- Básně (Runoja), 1925–1945, 1954
- Vlak osamělého muže (Yksinäisen miehen juna), 1954
- Tajemný Etrusk (Turms, kuolematon), 1955 (česky 1972)
- Šťastný Felix (Feliks Onnellinen), 1958
- Jeho království (Valtakunnan salaisuus), 1959 (česky 1974)
- Hvězdy to řeknou (Tähdet kertovat, komisario Palmu), 1962
- Nepřátelé lidstva (Ihmiskunnan viholliset), 1964
- Vzpomínky spisovatelovy (Kirjailijan muistelmia), 1980
- Dohra (Jälkinäytös), 1991
(zdroj: wikipedia.org)